Kapitola čtvrtá

Kapitola čtvrtá

Přišla jsem k domku a otevřela si vrátka. Mamka mi naznačila, abych na ně počkala v autě. Zatím jsem si tedy sedla na zadní sedadlo, poslouchala písničky a hrála do toho hry. Po chvilce přišel do auta i Tom a nakonec rodiče. Zatím, co táta vyjížděl, ze mě mamka vytahovala informace.

"Tak co? Jak si spokojená s koňma?"

"Koně jsou nádherní, jen nevím jak se tam začlením."

Já jí odpověděla krátkou větou, neboť mi podávala svačinu.

,,To přijde časem, uvidíš, a všichni tam pak budete kamarádi."

Usmála se na mě mamka, ale já jí neodpovídala, protože jsem se zakousla do toastu. Mezitím, co jsem jedla, jsem myslela na dnešní události. S tou holkou asi moc za dobře vycházet nebudu. Ostatní holky vypadaly skoro v pohodě, ikdyž se mýlit můžu.

Na chvilku jsem musela nejspíš usnout, neboť mamka zrovna říkala vystupovat.

Byli jsme před naším domem. Vystoupila jsem z auta a počkala, až mamka odemkne. Vstoupili jsme dovnitř a přezuli se. Svlékla jsem ze sebe bundu a mikinu, oboje věci pověsila na věšák a vyběhla po schodech nahoru a šla rovnou do pokoje. Bylo pět hodin, takže hodina zbývala do večeře.

Zapla jsem počítač a najela na stránky ranče. Koukla jsem se na členy. Měli je rozdělený na pokročilé a začátečníky. Pokročilých bylo devět a začátečníků osm. Pak jsem uviděla mezi pokročilýma tu holku. Tak ta kobylka, co jsem si jí v ohradě hladila, se jmenuje Wild Tempest a patří jí. Jinak nikdo z ostatních svého koně neměl. Koukla jsem se teda i rovnou na jejich koně, neboť jsem se na to pořádně nedívala.

Koní bylo celkem třicet, což bylo úctihodné. Rozklikla jsem andalusany a napočítala čtyři. Na prvním místě byla ryzka Golden Beauty. Byla jsem z ní unešená, jezdce neměla a byly jí čtyři roky. Vydržela bych se na ní koukat hodiny, ale chtěla jsem se podívat i na další. Druhá byla vranka. Jmenovala se Beauty. Vypadala krásně, ale ne tak jako Golden.

,,Tak co? Koukáš na koně?”

,,Jé to jsi ty tati. Jsem se tě lekla. Jo koukám.”

Usmála jsem se na otce a koukali jsme spolu na koně.

,,Tak to je ta ryzka, kterou bys ráda jezdila?”

Přikývla jsem.

,,Tak uvidíš. Beauty taky není špatná, dívej. Tři roky, vraník.”

,,Oni jsou všichni krasavci určitě, ale Golden se mi vryla do paměti. Koukej Silver taky není špatná. Čeká své první hříbě.”

Rozklikla jsem Silver Beauty, byla to pěkná hnědka.

,,Nevypadá špatně a určitě by jí drezura šla. Nebo co tejnten hřebec?”

Táta ukázal na bělouše se jménem Monty.

,,Osmiletý, no nevim tati. Já se hřebci válčim.”

Zasmála jsem se a rozklikla další plemeno, tím byli haflingerové.

,,To chceš jezdit i na těch prccích?”

Zasmál se taťka.

,,Sisinka je taky hafling a skáčem metry dvacet.”

Usmála jsem se a klikla na Lady.

,,Tejta vypadá, že je malá.”

,,Je jí pět a je všestranně zaměřena. Určitě malá nebude, fotky klamou. Podívej Lili, umí pěkně skákat. Je devítiletá a tejta klisnička Frey je její hříbě, ikdyž už jí jsou tři.”

Zasmála jsem se.

,,Dobře vzdávám se. Ale že Napoli vypadá jako Sisinka? Až na ten věk. Této je dvanáct.”

,,Tak rozdíl osmi let nevadí.”

Usmála jsem se. Prohlédli jsme zbylích šest haflingů a já rozklikla angličany.

,,Budeš jezdit na nich?”

,,Nevím, podle jejich charakteru, ale tady třeba Sixteen, by se mi hodila na crossy.”

,,Tak nevíš zda třeba ten ranč na crossy jezdí. Proč si nerozklikla tu první hnědku?”

,,Má majitelku. Sixteen naštěstí ne. Krásná bělka, skoro jako ta dostihanda.”

,,Žádné dostihy jezdit nebudeš, stačí ty tvoje crossy.”

,,Jo neboj.”

Smála jsem se.

,,Nevěděl jsem, že i angláni jezdí drezury.”

,,Tak teď to víš. Orphe nemusí být hned tak temperamentní, ale musím uznat že je to krásná vranka. Hele jezdí vyrtvalost, tu jsem ještě nezkoušela.”

,,Máš nápady, ikdyž White Prince taky má zaměření vytrvalostky a parkur. Jenomže ty někam jet, tak se ztratíš.”

,,Já ti dám.”

Zasmála jsem se a dloubla tátu do žeber, až z toho spadl ze židle. Vyprskla jsem smíchy.

,,Tý, radši tam dej další plemeno. Měl bych si pořídit brnění.”

,,Pche.”

Smála jsem se dál a rozklikla četečka.

,,Co myslíš Filetka? Jsi ulítlá na vraníky.”

,,Nejenom na vraníky, ale i na ryzáky.”

Přečetla jsem si informace o Filetce. Byla už čtrnáctiletá a zvládala parkury a westerny. Funny Baby byla westerňačka a dcera Filety, takže měla stejné zaměření jako ona. Bylo jí šest, zbarvení hnědák.

,,No koukej na ni. Není to pěkná ryzka?”

,,Funny Girl? To je. Je jí sedm a je na parkur, drezuru a western. Čeká hříbě. To je skvělé. Jéé koukej na Jacka. On je. To se nedá říct.”

,,Ryzák se zelenýma očima. Krasavec, je mu deset. Zas western a parkur.”

,,Nevadí na co je, ale je boží.”

,,Ty jsi taky boží.”

,,Já vim.”

Zasmála jsem se a klikla na hannovery.

,,Jdeš si vybrat další koně?”

,,Ne, proč. Chtěl jsi je se mnou prohlídnout, tak koukej.”

,,No vidím. Sněženka, osm let, parkur, drezura.”

,,A co teprv Gera. Šest let jí je.”

,,Ty a ti vraníci. Pomátlá jsi.”

Zasmál se taťka a já klikla na hnědku se jménem Luanda.

,,Nemůžu za to. Ty a Tom jste zas blázni do aut a motorek. Radši koukej teď na Luandu. Je jí pět.”

,,Já číst dcerko umim. A taky vim, že tento hřebec, na kterého jsi teď klikla se jmenuje Jurášek, že je mu deset a je to ryzák.”

S taťkou jsme jako vždy zvesela vtipkovali.

,,Aha a já myslela, že Vás to neučili.”

Začala jsem se dusit.

,,Učili a koukej, jak mi to jde. Grena, traakénský kůň. Věk dvanáct let, zbarvení hnědák a zaměřená na parkur a drezuru.”

,,Wau tobě to jde.”

Poplácala jsem ho po zádech.

,,To víš jsem mistr. Co třeba, další klisna. Miška, šest let, také hnědák a je březí. Dokonce její matkou je Grena.”

,,No nepovídej.”

Smála jsem se na celé kolo a přečetla dva zbývající koně.

,,Lucka, devět let, vraník a Neklan patnáct let, bělouš. To byla makačka.”

,,No vidíš. Pojď mamka udělala večeři.”

,,Jo přijdu.”

Táta vstal a rozcuchal mi vlasy. Já po něm šáhla, ale on byl rychlejší a zmizel. Sama pro sebe jsem se ušklíbla a zas se musela učesat.