Kapitola osmá
Kapitola osmá
Jela jsem na Sisince přes kavalety a najednou se ozval ostrý zvuk.......
Rozhlédla jsem se a spatřila obrysy mého pokoje, takže jsem jen snila a ten ostrý zvuk byl budík. Koukla jsem na displej mobilu, který ukazoval půl sedmé. Za hodinu a půl vyrážíme. Vše jsem již měla v krabicích, které byly vyskládané dole na chodbě. Jen ručník, kartáček na zuby, pasta a čisté oblečení byly ještě nezabaleny, abych je mohla použít.
Vyčistila jsem si zuby a umyla obličej. Ještě jsem si zašla na záchod a pak si umyla ruce. Oblékla jsem se do džínů a trika. Na počítač jsem nemohla a malovat už taky ne. Bylo sedm hodin. Nějak rychle ten čas utíkal. Skočila jsem s Amčou na procházku, aby se provětrala a pak nenačůrala v autě. Vzala jsem si vodítko kolem pasu a šla za ní. Hlavně potichu a ještě napsala rodičům vzkaz.
Vrátila jsem se s Amíkem v půl osmé. Žaludek jsem měla sevřený. Šla jsem se ještě nasnídat a spatřila rodiče, jak pomáhali stěhovákům s věcmi do jejich obřího nákladního vozu. Pak ještě přijel další stěhovák, ale tentokrát s věcmi babičky a babičkou samotnou. Pozdravili jsme se s ní a pak se hned rozloučili. Společně s Amčou, která měla své místo v zadní části vozu, jsme nasedli do auta a odjeli.
Chvilku jsem si zdřímla, abych dohnala nedokončený ranní spánek. Už jsme byli na místě. Stěhováci byli na dvoře a vyndavali krabice. Vylezla jsem z auta a vzala vodítko, aby Amála neutekla, přec to tady neznala. Připla jsem vodítko k obojku a ona seskočila z kufru. Rozhodla jsem se ji pustit na zahradu, ale nejdřív jsem se musela porozhlédnout, aby tam nebylo volné pletivo a další nehoráznosti.
Vše bylo v pořádku, takže jsem Amíka pustila z vodítka, sundala obojek a šla do domu, kde jsem vystoupala po schodech do pokoje. Táta mi sem nanosil krabice a já se šla nejdřív kouknout do šatny. Všimla jsem si menší poličky a napadlo mě dát tam oblečení na koně, aby to nemuselo být u ostatního
Vybalila jsem všechny krabice, které jsem si i naštěstí označila, co skrývaly, začla jsem si vše urovnávat. Do knihovny, která byla kousek od okna, jsem dala své knížky a časopisy. Na druhé straně byla nástěnka a na tu jsem dala všechny dosavadní stužky ze závodů. Pohárky jsem nechala v krabici. Na nový stůl v rohu byl dán počítač a všechno možný, co k němu patří. Vedle jsem měla šuplíky pro papíry, sešity do školy, věci na výtvarku a ještě pár her. U postele, kterou jsem měla novou, byl větší stoleček, na němž stála lampička a byly tam další papíry s pastelkami na kreslení. Z postele se dalo udělat ještě jedno lůžko pro přespávající návštěvu. Do koupelničky jsem dala věci, co tam patří a pak uklízela šatstvo do šatny. Nakonec přišlo ven koňské oblečení, které jsem dala do nového bydlení.
Řekla jsem si, že už by to mělo býti vše, ale pak mě trklo, že jsem někde měla ještě ty čtyři rámečky. Dala jsem si je na noční stolek a zamyslela se, jak se asi má Lord, Sisi, Míša a Lenka. Snad se brzy setkáme. Koukla jsem se na hodiny, které jsem měla nad postelí s motivy koňských hlav, ukazovaly za pět minut dvanáct. Ty jo dlouho jsem si vybalovala. Vzala jsem všechny krabice, které jsem předtím dala dohromady, dolů do chodby. Vešla jsem do kuchyně, kde to bylo krásné. Zasedla jsem a před sebe dostala talíř s polévkou. Mňam vajíčková. Pustila jsem se do jídla, ale ještě jsem řekla dobrou chuť. V sobotu mě čekalo setkání s majitelkou ranče, kam budu chodit. Dostanu nějakého koně, kterého jsem nikdy neviděla. Přemýšlela jsem u stolu nad prázdným talířem.
Se svolením mamky jsem si vyzdobila pokoj plakáty koní a nad dveře si dala podkovu s koněm. Snad se mi tu bude líbit. Pomyslela jsem si při pohledu z okna. V šest jsem se navečeřela a poslechla si taťkův proslov. Odešla jsem se umýt a pak zalehla do nové postele. Pomyslela jsem na Sis. Oči se mi klížily a já se pomalu oddala krásnému spánku a ještě hezčímu snu...