Kapitola čtrnáctá

Kapitola 14.

,,Ahoj mami jsem doma!"

Zvolala jsem již z verandy, kde jsem si zouvala boty. Šla jsem rovnou do kuchyně, tam byla zrovna mamka. Pustila se do konverzace se mnou.

,,Ahoj, tak jak bylo dnes v nové škole?"

,,Ale jo šlo to. Mami mohla bych prosím za deset minut půl druhé jít za koňma?"

,,No, když se najíš, připravíš do školy a uděláš případný úkoly tak jo."

,,Děkuju. Úkoly nemáme."

S radostí jsem se dala do jídla. Pak jsem šla s taškou nahoru a připravila si. Nakonec jsem se převlékla do koňského, odnesla tašku dolu a za deset půl druhý odcházela na koně.

Spatřila jsem Gabču, jak na mě čeká na cestě. Začly jsme si povídat.

,,Ahoj, volala jsem Sabče. Velice bude ráda za naši pomoct. Koně jsou venku a za chvilku bude hodina začátečníků. Máme vykydat stáj, kde je Napoli, takže deset boxů. Já pět a ty pět. A pak mě napadla vyjížďka bez sedla do přírody. Co ty na to?"

,,Ahoj, fůů pět boxů já? To bude na dlouho(zasmála jsem se). No to by jsme mohly a koho vezmem? Napoli bude asi na té výuce."

,,Neboj to je promyšlené a prakticky už schválené od Sabiny. Vezmem si trakénky. Grenu s Miškou. Ona je to matka s dcerou. Tak koho si vezmeš?"

"Tak Mišku třeba."

To už jsme přicházely ke stáji a vešly do ní. Došly pro kolečko, vidle a lopatu. Přišel statný muž a nabídl se, že nám přiveze ještě jedno kolečko a bude nám je vozit. Jeho pomoc jsme s díky přijaly a chopily se práce.

"Tak já mám hotovo."

Oddychla jsem si, když poslední várka z Locarinova boxu, byla dána do kolečka.

"Mám hotovo též."

Odpověděla Gábina z boxu Frey. Uklidily jsme náčiní a vzaly si všechny věci k uvazovišti. Ještě než jsme si šly pro kobči, zašly jsme se podívat na začátečníky. Zamávaly jsme Sabče a šly pro Grenu a Mišku, jak jsem se dozvěděla, Miška byla v třetím měsíci březosti.

Čistila jsem Mišku po celém těle, pak si vzala kopyťák a vybrala jí nečistoty z kopyt. Nasadila jsem uzdečku, sobě na hlavu dala helmu a ještě na tělo vestu.

"My jsme hotovy."

Oznámila jsem Gabče, která si zrovna dopínala vestičku.

"My též. Ještě by nás někdo mohl vyhodit nahoru."

Zasmála se, když přišel jeden z ošetřovatelů a pomohl nám na hřbet. Mohly jsme vyjet.

"Ti tady ukážu naší krásnou přírodu."

Usmála se Gabča a já jí dohnala a jela vedle ní. Zaposlouchala jsem se do klapotu kopyt, jak jsme jely po silnici. Odbočily jsme na lesní cestu a chvilku jsme si zacválaly. Zvolily jsme dále klusovku a pak zas krokovku.

Projížděly jsme zrovna kolem našeho baráku.

"Tak tady bydlíš?"

Optala se Gábi a já jen přikývla na souhlas. Pomalým klusem po pěšince jsme se dostaly k ranči. U toho samého uvazoviště jsme odstrojily koně a šly je osprchnout, pak je vyčistily a pustily do výběhu. Uklidily jsme si věci a šly za Sabinou.

"Děkuji holky za vykydání. Můžete přijít klidně i zítra. Ve středu budeš mít Šári změnu koně. Budem mít western a vezmeš si Filetu, Gabčo vezmeš si Baby?"

Obě jsme řekly souhlasné "Ano".

"Dobře a teď si běžte pro vodítka a můžete jít pomalu dávat koně do boxů. Už je nastláno i připravené krmení."

Tak jsme šly do stáje.

"Koho vezmem?"

Zeptala jsem se.

"Tak já nejdřív Wild a ty můžeš Golden Beauty."

"Jo dobře, kdo jezdí vůbec na Golden?"

"Skoro nikdo. Potřebuje jezdce jako sůl."

"Mně se strašně líbí."

Gábi se usmála a vzala vodítko Tempest a já Golden.