Kapitola 24.
,,Jak ses vyspala?"
Uslyšela jsem nějaký hlas, když jsem se zlehka protahovala. Pak mě to trklo, že vlastně spím u Gabči.
,,Suprově, myslela jsem si nejdřív, že spím doma."
Zasmála jsem se a posadila se.
,,Alespoň se ti spalo dobře."
Zasmály jsme se tentokrát obě.
,,Kolik je vlastně hodin?"
Zvědavě jsem se zeptala Gábiny.
,,Půl osmé."
Zazubila se Gabča.
,,Ty jo, to bych ani nečekala. Většinou se vzbouzím kolem desáté."
Uculila jsem se.
,,No vidíš.
"
Zasmála se Gabča a pustila se do mluvení.
,,Napadlo mě, že bychom si udělaly snídani, oblékly se, zašly s Jackie na procházku. Mohly bychom to vzít kolem Vás a vzít Amču. Udělat okruh, vrátit Amču, spolu s Jackie jít zas k nám a naobědvat se. Pak si pospíšíme a půjdeme do stáje si připravit koníky na western."
Zamrkala dívka s tmavě hnědými vlasy.
,,To je super nápad."
Zasmála jsem se. Gabča kývla a vstala. Zašly jsme do kuchyně a tam byly dva talíře, byly přikryté alobalem. "Holky nechte si chutnat" Stálo tam.
,,Á, hele me se. Maminka nám tu nechala snídani. Už v sedm odjela do práce, slyšela jsem ji. Přijede dnes později, kolem osmé večer."
Zachichotala se Gabča a koukla se, co skrývá alobal. Byly to toasty. Zasedly jsme a z konvice na stole si nalily čaj.
,,Takže šestnáctého června v neděli budou závody?"
Usmála jsem se.
,,Jo a dnes se rozhodne, kdo pojede. A dej si pozor na Veroniku, je to strašná... No snad víš co."
Zadívala se na mě Gábina a já jen kývla. Umyly a uklidily jsme talíře a vyběhly po schodech nahoru. Umyté už jsme byly, oblékly jsme se a vyrazily ven. Gabča vzala vodítko. Jackie radostně skákala.
,,Umí jít samotná, ale vodítko beru pro případ nouze."
,,Taky to tak dělám."
Zasmála jsem se a otevřela branku. Vyšly jsme s Gabčou a pak teprve Jackie. Pomalu jsme šly k našemu domku a u brány jsem zaběhla dovnitř pro vodítko a vzala Amálku. Pozdravila jsem mamku v kuchyni a jen tak naspěšno jí řekla, v kolik bych se tak měla vrátit z koní. Vyšla jsem s Amálkou na vodítku ven a nejdřív nechala ji seznámit s Jackie.
,,Jsem ráda, že si nic nedělají."
Usmála jsem se.
,,Jsou dobře vycvičené."
Zasmála se Gabča.
,,Klidně ji můžeš už pustit."
Přikývla jsem a odepla vodítko. Obě fenky kolem nás pobíhaly a já vytáhla z kapsy dva míčky.
,,Máme doma zásobu míčků."
Dodala jsem na vysvětlenou a jeden dala Gabče.
,,Děkuju."
Usmála se a obě naráz jsme upozornily fenky a následně hodily míčky před sebe. Jackie ho našla během chvilky, ale Amálce to trvalo. Konečně ho přinesla a my s Gábi se smály a házely. Cesta nám zvesela ubíhala, pak jsme to na jedné lesní cestě stočily doleva a dostaly se přímo k našemu domku.
,,Jé tajná cesta."
Zasmála jsem se a odvedla Amču domů a odnesla vodítko. Oba míčky jsem uklidila.
,,Doopravdy ten míček nechceš?"
,,Ne, děkuju. Jackie jich má doma spousty."
Usmála se Gabča a spolu jsme se ubíraly k nim domů. Jackie dostala piškotek, ještě ranní krmení a my se s Gábinkou vydaly do domku a odemkly. Umyly jsme si ruce a udělaly si špagety.
,,Můžem jít."
Konstaktovala Gábi po umytí talířů. Zaběhly jsme se převléct do koňského a já si hned zabalila věci do tašky a dala si ji do chodby. Vyšly jsme z domku a zamkly dveře.
,,Jackinko, ty tu musíš zůstat."
Pohladila jsem fenku a zamkla za sebou vrátka a doběhla Gabču. Rychlejším tempem jsme šly k ranči.
,,No počkat, Fílu mám já."
Obořila jsem se na asi tak třináctiletou dívku, která vedla zrovna Filetku.
,,Máš smůlu, na ní jezdím já. Vlastně tě vůbec neznám, takže jsi určitě začátečník."
Už jsem něco chtěla říct, ale Gabča mě předběhla.
,,Náhodou, umí jezdit líp než Ty! Veroniko."
Černovlasá dívka nás odměřeně pozorovala, když tu náhle se u nás objevila Sabina.
,,Nějaký problém holky?"
,,Ahoj, ano já mám jet dnes na Fíle tu "zkoušku" ve westernu."
,,Tak Verča má už Fílu chycenou, tak si vem někoho jiného."
Chtěla jsem zas něco říct, ale Gábi do mě šťouchla a šly jsme do stáje.
,,Stejně by to nemělo cenu. Veroničin táta sponzoruje stáj. Jezdí jak nějaká namyšlená panička."
,,No, jenomže k čemu mi to bude? Nevím ani koho si vzít."
,,Kdyby Funny Girl neměla jezdce, mohla by sis vzít ji. Vem si Jacka. Sice je mu deset, ale lítá kolem barelů rychle, ikdyž si někteří myslí, že to je lenochod."
Zasmála se Gabča.
,,Tak jo."
Usmála jsem se a vzala Jackovo vodítko, své nové čištění, pak westernovou deku, sedlo a šlachovky.