31.

3. srpen 2014 | 09.32 |
blog › 
31.

                                                         Kapitola 31.

            Šílený budík zvonil. Normálně bych ho vypla a spala dál, ale dnes je neděle. Den, kdy jsem měla jet na závody. Šla jsem udělat ranní hygienu a převlékla se. Tom chtěl zůstat doma, proto jsem potichu i s westernovým oblečením seběhla do kuchyně a pozdravila se s rodiči.

            ,,Do jakých barev ladíte?"

           ,,Do tmavě zelený."

             Udělala jsem si culík a do tašky dala tmavě zelenou závodní košili a ostatní oblečení.

            ,,Ta Vám bude slušet."

             Usmála se mamka, dodělala jídlo a přibalila pití. Taťka byl venku a připravoval auto.

               ,,Máš všechno?"

             ,,Boty mám, džíny mám, chapsy mám, košili. Všechno mám. Vestička i helma je v přepravníku. Jsou tam sedla, dečky, barely s vodou, uzdečky, pamlsky, seno a různé doplňky."

             ,,To ten přepravník musí být velký."

                ,,Z části ano."

                Dala jsem do úst poslední sousto langoše. Bylo za deset sedm. Vyjeli jsme a dorazili na ranč před sedmou. Byli tu všici, co jeli.

             ,,Ahooj Gábí."

             Zvesela jsem se pozdravila s Gabčou. Daly jsme se do hovoru a společně vyčistily oba naše závoďáčky. Daly jsme jim vše důležité na transport a zavedly bez váhání do přívěsu. Ostatní koně byli také naloženi.

,,Za mnou prosím Montekovi a pak Angelovi."


           Sabi nastoupila do svého auta. Vezla v přívěsu jednoho koně a to Betina Merkura. Se Sabi jela samozřejmě Betty a její mamka s taťkou. Majitelka ranče měla na sedadle spolujezdce svého přítele. Za námi jela rodina Angelů a Barčina. V přívěsech byly Fileta a Ajša. Spolu s Gábi jsme si povídaly.

                 ,,Jak jste známí na těch závodech, kam jedem?"

               ,,Jako hovada, když to řeknu slušně.

"

               ,,Vždyť tréninky nám šli dobře."

               ,,Ale při samotných závodech je to horší."

                ,,To zvládnem."

                       Chytla jsem Gabču za ruku, abych jí dodala odvahy, a v povídání jsme pokračovaly.

                 ,,Tak bando vysedat."

                 Zaveleli dospělí. Spolu s Gábi jsme sundaly rampu a já odstranila zástrčku u Jacka. Šla jsem k bočním dveřím a vešla do přepravníku. Vyvedla jsem Jacka a uvázala. Rozhlížel se kolem a já s ním. Gábi vyvedla Baby ven a daly jsme se do odstrojování a já začla dělat mřížky. Netrvaly mi dlouho. Dávala jsem tmavě zelené gumičky, jak jinak. Gábi ladila do oranžova, Betty do modra, Veronika do bíla a Bára do fialova. Nasadila jsem Jackovi zelené weternové šlachovky na všechny čtyři. Vzala naši závodní deku a dala na ni sedlo. Zkontrolovala jsem, zda se nikde neprohybala a udělala podbřišák. Nasadila jsem uzdečku a šla se převlíct. Vylézala jsem z přepravníku a šla k Jackovi, když jsem uslyšela hlasy.

                ,,Sabino."

                ,,Lenko."

                Koukla jsem zvědavě na Gabču, která vyšla z auta.

               ,,Sluší ti to."

                ,,Tobě taky, hele někdo mluví se Sabi."

                ,,Joo, jdem to vyzkoumat."

                   Zasmála se Gábi.

                   ,,Lenko?"

                    Stanula jsem před mojí bývalou trenérkou.

                    ,,Šári."

                 Obejmuly jsme se.

                   ,,Nepoznala bych tě. Sabi, jsi mi neřekla, že bereš i ji."

                         ,,Překvápko. Máš dobré žactvo."

                        Usmála se Sabča.

                         ,,Závodíte?"

                     ,,Jo, je tu Míša. Počkej, až tě uvidí."

                    ,,Nic jí prosim neříkej."

                       Usmála jsem se a Lenka kývla. Šla jsem spolu s Gábi stranou.

                        ,,Teď je můj bývalý ranč náš nepřítel."

                      ,,To zvládnem."

                         Spolu s Gábi jsme si plácly a nasedly. Betty se k nám přidala a jely jsme na trávu, si opracovat koně. Uviděla jsem Míšu. Lenka jí něco říkala. Přijela jsem k nim.

                      ,,Ahoj Míšo."

                    ,,Ahoj, jak znáš.."

                  Otočila se a poznala mě.

               ,,Šári."

                     V sedlech jsme se objaly. Bento s Jackem se navzájem respektovali.

                    ,,To je Jack. Četečko."

                   ,,Je krásný."

                        Spolu jsme jely po obvodu. Přidaly se k nám Betty a Gábi.

                          ,,Míšo, to je Gábi a Betty. Mé nejlepší kamarádky."

                         Holky se seznámily a postupně jsme opracovaly koně. Začlo zahájení a pak hned barely.

                       ,,Jedem sedmí."

                        Přijela jsem se startovním číslem k našemu týmu.

                              ,,Jedeš z nás poslední tedy. Gábi druhá, Verča třetí, Betty pátá a Barča šestá."

                      ,,Tak nevadí."

                        Usmála jsem se. Na prvním místě byl jezdec s dvacetipěti vteřinami. Pak jsem časy nějak přeslýchala, že ani ten Gabči jsem neslyšela.

                        ,,Na startu se nám nyní představí Šárka Monteková na koni Jack, z ranče U Zelené sedmy."

            Pevně jsem sevřela otěže, někdo mávl praporkem a já pobídla Jacka. Ten s radostí přešel do cvalu a už jsme cválaly k prvnímu barelu. Zvládly jsme jej i druhý a nakonec třetí. Do cíle jsem tradičně nechala volnou otěž a lehce jsem se nadzvedla a řekla slůvko domů.

                ,,To je hodný kluk."

              Hladila jsem Jacka, když jsme jeli k ostatním. Po mně jela Míša.

                   ,,Holky, dnes jste podaly v barelech krásné výkony, snad se tedy i poprvé dobře umístíme. Je druhé kolo, jděte do toho."

                 Sabi nás povzbudila. Čekala jsem na chvíli, kdy na mě a Jacka přijde řada.

                      ,,To jsi přijela s tim tvym pomalíkem?"

                      Ohlédla jsem se a všimla si ženy u Sabiny. Ukázala na mě a ryzáka se zelenýma očima.

                         ,,Tebe bych tu nečekala. Počkej, až Vám to nandaj."

                      Víc jsem nechtěla poslouchat.

                       ,,Zlom vaz."

                    Plácla mě po zádech Gabča.

                     ,,My to nějak dáme. Kolik je nejlepší čas?"

                     ,,Osmnáct."

                       Vzdychla Gábi.

                      ,,Hlavu vzhůru. Máme šanci."

                    Mrkla jsem na Gabču a jela na druhé kolo barelů. Ty jsme zvládli bez chybičky a už jsme jen čekali na výsledky.

                       ,,Dekorujou prvních pět míst. Na to nemáme."

                     ,,Vyjde to, uvidíš."

                      Usmála jsem se na Gabču a zaposlouchala se do seznamu, kdo by měl jet do arény.

                       ,,.....Šárka Monteková na Jackovi a Gabriela Sýkorová na Funny Baby."

                              ,,Jo!"

                            Plácly jsme si a jely do arény. Seřadily jsme se a čekaly. Bylo to napínavé.

                              ,,Na pátém místě se umístil Zdeněk Křižák z JK Holojka, s koněm Holly."

                            ,,Gábi, jedna bude na stupních."

              ,,Na čtvrtém místě Gabriela Sýkorová z ranče U Zelené sedmy na koni Funny Baby."

                 ,,Gratuluju."

                Gabča zářila štěstím. Dostala stužku, cenu vzala ještě víc rozzářená Sabina a Gabča se mohla zařadit do zástupu podle míst.

                      ,,Na třetím místě Šárka Monteková z taktéž ranče U Zelené sedmy na koni Jack."

                     ,,Šikula."

                      Hladila jsem Jacka po krku a přejela dopředu. Pogratulovali mi, dali sošku za třetí místo, Jack dostal z ošatky nějaké dobrůtky, Sabi převzala ceny a já přejela vedle ke Gabče.

                     ,,Hezky nám to začalo."

                        Se smíchem jsme si plácly. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář