36.

Kapitola 36.

Pomalu nám končila poslední hodina.

,,Jessi, jedeš tedy se mnou v neděli?"

,,Jo jo. Už jsem se i ptala rodičů. Pojedou taky."

,,Tak jo."

Zašeptla jsem rychle odpověď, protože se na nás koukla třídní.

,,Tak copak to Šárko povídáš? Nechceš nám to říct také?"

,,V neděli jedem z ranče na závody v crossu a v parkuru s holkami od nás z ranče. Jess mi bude dělat podporu."

Usmála jsem se na učitelku a sbalila si věci.

,,Tak to budem držet palce."

,,Děkujem.”

Zazubila jsem se. Zrovna zazvonilo. Z naší třídy se vyvalila přívalová vlna. Doběhli jsme do šaten ke skříňkám.

,,Ahoj!"

Ozývalo se ze všech stran.

,,Ahooj!"

Odpověděla jsem.

,,Hodně štěstí v neděli!"

,,Děkuju."

Spolu s Jess jsme došly na zastávku. Povídaly jsme si spolu, hlavně jsem jí řekla místo závodu. Nastoupily jsme do autobusu a konečně jely domů.

,,Tak zítra ahoj."

,,Ahoj."

Pomalu jsem šla od zastávky směrem domu.

,,Amí."

Přivítala jsem se s fenkou a šla ke dveřím.Udělala jsem si jídlo a najedla se. Začla jsem si malovat a nějak jsem se do toho zabrala.

Uslyšela jsem zvonek. Sešla jsem po schodech a rovnou se vydala ke dveřím.

,,Ahooj Gábí.”

,,Ahojky, napadlo mě zajít k vám hned ze školy. Teda ne hned, ale víš jak to myslim."

,,Jo vím. Amál místo."

Otevřela jsem Gabče bránu.

Gabča šla klidným krokem ke mně. Byla již oblečena, ale já ještě ne.

,,Tak půjdem nahoru. Nedáš si něco?"

,,Ne, děkuju."

Usmála se Gábi a následovala mě do patra.

,,Téda to je pohárků."

,,No, moc jich není."

Usmála jsem se a konečně se mi povedlo nasoukat se do rajtek.

,,Tak vidim jich tu asi padesát a z toho přibližně třicet drezura a zbytek western. Copak parkur ne?"

,,Já a parkur? Nepřítel. To mi připomnělo ještě jednu krabici."

Zasmála jsem se a vylezla jsem pro krabici, která byla na skříňce.

,,Ten je z nominace na MČR v drezuře a ty čtyři z crossu."

,,Ty jsou krásný. Škoda, že tě nemůžu při crossu povzbuzovat."

,,Příště."

Mrkla jsem a navlékla si chapsy navolno.

,,Tak můžem jít."

Usmála jsem se na Gabču a seběhly jsme spolu dolů.

,,Vezmu ještě něco dobrého."

Gabča přikývla a já odběhla do kuchyně pro jabka a bonbony. Pak jsme spolu vyrazily ke dveřím, vzala jsem si pérka a upevnila chapsy. Vyšly jsme. Zamkla jsem a otevřela si bránu.

,,Takže si dnes dáme bezva jízdu."

,,Jo, vezmeš si anglii na Geru?"

,,Asi ano, ale radši bych western."

,,Třeba ti to Sabi dovolí."

,,Snad."

Usmála jsem se. Pomalu jsme došly ke stáji a zrovna spatřily Sabču.

,,Ahoj holky. Budou nás sledovat nenápadně agenti. Ví naši trasu."

,,Ahoj, to je dobře."

Gabča na mě lišácky mrkla.

,,Sabi, mohu jet ve westernu na Geře?"

,,Jestli chceš, tak klidně."

,,Díky."

,,Ti agentíci budou vhod, ale pak se budou muset asi zavolat. No nějak se to vyvrbí."

,,To jo."

Zazubila jsem se. Šla jsem s Gabčou do stáje.Vzala jsem veškeré věci a odnesla si je na uvazoviště. Jen s vodítkem jsem odešla do ohrady pro Geru.

,,Geří!"

Uslyšela jsem zaržání. Z nedanání se u mě objevila vraná kobyla.

,,Ahoj holka."

Usmála jsem se a pohladila Geru. Ucítila jsem pošimrání na krku. Pomalu jsem se otočila a spatřila Golden.

,,Holčičko moje."

Dala jsem Golden pusu a pohladila ji.

,,Vyjedem si už brzo, slibuju."

Šla jsem s Gerou z výběhu a uvázala ji u uvazoviště. Gabča tu už taky byla. Kobylu jsem vyčistila a následně nastrojila. Vzala jsem si vestu a helmu.

,,Hotovo. Gabčo, už už jste taky?"

Koukla jsem na dívku vedle, zrovna si dopínala helmu.

,,Jo můžem. Vem dvě lasa pro případ nouze!"

Usmála se Gábi a já ještě pro ně doběhla a schovala je pečlivě do brašen. Šly jsme k bráně ranče a za chvilku přijeli i ostatní. Sabi jela na Juráškovi.

,,Tak holky vědí seřazení a vy dvě jedete poslední a předposlední. Je mi jedno, která pojede kolikátá."

Přikývly jsme s Gábi a já přemítala, jak to uděláme.

,,Pojedu poslední radši."

Usmála se Gábi.

,,Jo, to bude lepší."

Oplatila jsem Gabče úsměv a nasedla jsem. Gabča počkala, až vyjedu, a teprv ona sama nasedla a vyjela za námi. Sabina zvolila příjemnou trasu.

,,Gabčo, naše třídní nám oběma bude držet palce a mí spolužáci taky."

Šeptla jsem dozadu.

,,Tak to je super. Hele, za pět minut se Wild lekne, tak dej pozor na Geru. Zařveš něco v tom smyslu, že pojedeš za mnou, ale aby radši jela i Sabi a ostatní."

,,Dobře."

Hodila jsem na Gabču úsměv. Pomalu jsme se blížili k rozcestí a já si všimla věci, které se měla Wild leknout. O Wild jsem toho věděla teď hodně věcí a jednou mi dovolila, abych ji vyčistila. Uslyšela jsem křik a řehtání a znenadání Gabča zmizela v lese. Gera se chtěla vydat za nima.

,,Sabi! Wild se splašila. Musíme za ní! Všichni."

,,Ale né. Jedem!"

Zaúpěla Sabina a já pobídla Geru, ta se s chutí pustila do cvalu. Věděla jsem moc dobře, kudy jet. Spatřila jsem Gabču.

,,Jedou ostatní."

Ohlédla jsem se dozadu.

,,Gábi, co se stalo?"

,,Já nevím. Něčeho se lekla. Narazily jsme na tuto chaloupku."

Sabina si chalupu prohlédla a najednou se znedanání otevřely dveře a z nich vyšel pár s kanystry petroleje a provazy.

,,Do háje! Našli nás!"

,,To jsou ti zločinci! A zrovna agenti jsou jinde!"

Křikla nešťastně Sabina.

,,Gábi! Chytej! Gera jedem!"

Gera se s radostí pustila do cvalu. Gabča chytla laso a jela na ženskou. Já se vydala za chlapem, protože alespoň jsem ho mohla uvázat za hrušku. Začla jsem roztáčet laso a místo člověka jsem si představila tele. Stačil mi jediný hod a laso se chlapovi dostalo přes hlavu k ramenům a mně se škubnutím ho podařilo zpacifikovat. Zpomalila jsem Geru a škodolibě se na muže podívala. Gabča ženskou taky chytila a jely jsme spolu vítězně ke skupině, u níž stáli už i uřícení agenti, jejich zbytek obhledával chatku.

,,Bratře? To jsi byl ty?"

,,My to věděly."

Plácly jsme si s Gabčou a předaly lasa policistům.

,,Slečny, to nám budete muset vysvětlit."

,,A mě holky taky."

Začaly jsme tím, jak jsme při vyjížďce našly tuto chaloupku a dvojce nám vyhrožovala. A skončily jsme naším fíglem, jak zavést vyjížďku sem.

,,Říkali jsme vám, aby ste se do toho nepletly, ale i tak dostanete odměnu."

,,Měla jsi je odstřelit tenkrát."

Ukázal na nás chlap bradou a znechuceně s pouty nastoupil do vozu.

,,Myslím, že pojedem už domu."

Sabi zavelela odjezd a jeli jsme zas domu. Dnešní zážitek byl asi ten nejlepší. Jela jsem vedle Gabči pomalým krokem.

,,Konečně vyřešeno."

Usmívala jsem se.

,,To jo. Po měsíci a představ si, že celou práci jsme odvedly my dvě."

,,Jsme holt dobrý."

Plácly jsme si se smíchem a dojely jsme na ranč. Obstarala jsem Geru a šla za svým miláčkem.