Kapitola 40.
,,Šáruš!"
Lekla jsem se, že jsem zaspala. Naštěstí bylo jen sedm hodin.
,,Co je mamí?"
,,Něco tu pro tebe máme."
Rychlostí blesku jsem se oblékla na cross do vybledlé červené a seběhla dolů. Mamka mi podala balíček.
Po rozbalení na mě vypadlo nové červené oblečení na cross.
,,Děkujůůů."
Dala jsem rodičům pusu a rovnou se převlékla. Tatka se mnou šel pomalu k ranči.
5cm; text-align: center;">
,,Ahoj Ani, Sabi, Gabčo, Betty."
Přivítala jsem se se všemi.
,,Ahoj, tak za půl hodky odjezd. jedem dřív."
,,Dobře. hodně štěstí holky v parkuru!"
,,Díky, tobě taky! Dej pak vědět."
,,Vy taky!"
Zamávala jsem a s Ančou šla do stáje. Vzala jsem připravené vodítko z večera a vyvedla Sixteen ven. S pomocí Anči jsem Sixteen vyčistila, zapletla copánky a udělala francouzský cop. Nastrojila jsem ji do transportního a odvedla do přepravníku. Taťka spolu se mnou zkontroloval, zda je vše na místě a už jsme mohli jet.
,,Připrav si koně, já tě půjdu nahlásit."
Anča vystoupila a já jen přikývla. Rozhlédla jsem se. Tolik jezdců a koní, všimla jsem si jedné holky, která si mě s povýšeným pohledem prohlížela. Vystoupila jsem a dělala, že si jí nevšímám. Táta mi sundal rampu a já vyvedla Sixteen ven. Byla asi nejčištější bělouš, co jsem kdy viděla. Sama pro sebe jsem se usmála. Taťka mi nanosil věci.
,,Díky."
Usmála jsem se a odnesla vše na transport do přepravníku. Už jsem jen Sixteen přeleštila. Nasedlala jsem ji a pak nauzdila. Vzala jsem si vše potřebné na sebe.
,,Máš sedmičku."
,,Jupí."
Zasmála jsem se. Vzala jsem si číslo a nasedla. Propracovala jsem si Sixteen. Ucítila jsem na zádech pohled. Schválně jsem si změnila směr. Byla to ta holka.
,,Šárka Monteková. Já si už myslela, že mi nepřijdeš do cesty."
,,Nápodobně, Dagmar."
,,Co to máš za herku prosimtě?"
,,To bys chtěla vědět viď. Najednou jste začli jezdit na daleký závody se všemi. Jezdila jsem většinou já s Míšou."
,,Smůla! Rozdupem vás!"
,,To tak."
Pobídla jsem Sixteen a dojela k našemu přepravníku. Nechala jsem bělku u taťky a spolu s Aničkou jsem si šla projít trať.
,,Ta voda se mi moc nelíbí. Je tu nová."
,,Zvládneš, musíš pomalu najíždět."
,,To jo."
,,Je tu pár nových šampionů."
,,Největší rivalka pro mě je asi támhleta holka a ten kluk myslim, že taky."
,,Kolikátá jsi tu bývala?"
,,Třetí a čtvrtá."
,,Tak to je super."
,,Mám dnes lepší partačku. Viď Sixteen."
Políbila jsem bělku a nasedla.
,,Bohužel i tato jezdkyně končí po pádu na vodě. Další se nám představí první z favoritek Šárka Monteková. Některé fanoušky crossu zaskočilo, že tato juniorka závodí za jiný ranč. Proto prosíme Šárku na koni Sixteen za ranč U Zelené sedmy."
,,To dáme holka."
Zlehka jsem Sixteen pobídla a nechala ji jet ke startu. Kývla jsem hlavou. Uslyšela jsem zvonec, Sixteen vystřelila.
,,V klidu zás."
Zpomalila jsem ji trochu a nechala najet na klády. Rychlým tempem jsme pomalu překonávaly překážky. Už jsem spřádala taktiku na vodu, protože byla poslední. Vzala sem si otěže víc do ruky. Povzbudila jsem Sixteen a ta se přenesla přes vodu.
,,Výborně holka. Už jen kilák. To dáme."
Pohladila jsem bělku a popustila otěže. Sixteen jednoznačně cval prodloužila.
,,To byla velice fantastická jízda této dvojce."
S úsměvem na tváři jsme prolétly cílem. Sixteen bez jakéhokoliv přitáhnutí přešla do klusu. V kroku jsem dojela k našemu přepravníku.
,,Super a finiš se vám povedl. Tady máš odpocku."
,,Děkuju."
Usmála jsem se a sesedla. Sundala jsem sedlo a dala odpocku. Ještě jsem oduzdila a procházela jsem se. Pak jsem nechala Sixteen napást a odvedla k vlažné vodě. Vzala jsem si mobil a napsala Gabče.
,,Ahoj, jak to u vás vypadá? Já před chvilkou dojela v pořádku."
Odeslala jsem zprávu a čekala na odpověd. Mobil mi zadrnčel.
,,Ahoj, super. Zatím mám třetí a první místo. Čekám na vyhlášení poslední soutěže."
,,To je super. Už nás volaj. Tak ve stáji pa."
Odepsala jsem. Sundala jsem Sixteen odpocku a zas ji lehce přečistila. Na vodítku jsem ji vedla na vyhlášení.
,,Závody dokončilo pouze dvanáct jezdců z dvaceti."
Začali vyhlašovat odzadu. Dagmara byla šestá. Už se došlo na třetí místo.
,,Budem buď první, a nebo druhý."
Pošeptala jsem bělce do ucha.
,,Na druhém místě Šárka Monteková s koněm Sixteen z ranče U Zelené sedmy."
,,Bezvaa."
Pohladila jsem s radostí Sixteen a přešla jsem s ní dopředu. Dostala jsem balíček a pohárek. Sixteen dostala stužku a směla se najíst z ošatky, která byla plná pamlsků a granulí. Na ruce jsme měli udělat čestné kolo. Pak jsem přešla k rozzářenému otci a Anče.
,,Paráda."
,,Nemám slov."
,,Sixteen je nejlepší parťačka na cross."
Taťka se usmál a Anička mi pomohla nastrojit Sixteen. Vše jsem naložila do přepravníku a zkotrolovala, zda jsem na nic nezapomněla. Naložila jsem I samotnou Sixteen. Nasedla jsem do auta a vyrazili jsme domů.
,,Ale, kdo to jede za námi."
Zasmála se Anička. Koukla jsem se dozadu a spatřila auto se Sabinou.
,,Jo tati. Byla na závodech Jess?"
,,Byla, ale nechtěla tě rušit."
,,Aha, tak to jo."
Usmála jsem se a počkala jsem, než Anička zastaví. Vystoupila jsem a vyvedla Sixteen z přepravníku.
,,Ahoj, jak jsi dopadla?"
Objevila se u mě Sabi v doprovodu ostatních holek.
,,Ahoj, no jsme...."
Otočila jsem Sixteen, aby byla vidět stužka.
,,Druhý."
Usmála jsem se.
,,Skvěle."
,,Gabčo, jak dopadl ten poslední?"
,,První."
,,Gratuluju."
,,Díky, tobě taky."
Zbytek dne jsem se starala o koně a pak si povídala s Gabčou.
,,Zas bude pondělí."
,,Máš narozky."
Mrkla na mě Gabča.
,,No to mám."
,,Pamatuješ, co jsem ti říkala před měsícem?"
,,Ne, a lituju toho."
Zasmála jsem se a pomalu jsem šla domů s Gabčou v patách. U stromu jsme se rozloučily a každá šla svoji cestou